Stane se jich každý rok na tisíce, ale aby bylo možné je právně uznat, musí být splněny určité podmínky. Pracovní úraz se musí v první řadě týkat nějakého pracovního úkolu a odpovědné by měly být nějaké vnější vlivy. V jistých případech je ale možné považovat za pracovní úraz i událost, která se stala mimo obvyklou pracovní dobu, a dokonce i mimo pracoviště. Jak zní v tomto směru legislativa?
Pracovní úraz mimo pracovní dobu je možné také uznat
Není vždy jisté, že pracovní úraz se musí stát během pracovní doby. Stačí tu například, aby se zaměstnanec poranil během převlékání v šatně. A počítá se dokonce i úraz během pauzy na oběd. Zde je však třeba rozlišovat mezi opařením polévkou během oběda, což klasifikovatelné není, ale vyvrknutý kotník při cestě do jídelny po schodech už posuzovat jako pracovní úraz lze. Třetí variantou může být návrat pracovníka do práce, kde si zapomněl věci a při tomto jednání způsobený úraz. Podobně jako v případě polévky, ani tady nelze nic uznat.
Pracovní úraz mimo pracoviště má také svá pravidla
Úraz na cestě do zaměstnání určitě pracovním není. Totéž platí pro úraz během cesty na oběd, který se nachází mimo objekty spravované zaměstnavatelem. Pokud je ale zaměstnanec poslán na poštu nebo do papírnictví, plní pracovní úkol – situace je tu tedy zcela odlišná než v prvních dvou případech. Speciálním případem je pak úraz během „home office“, ale také zranění během návštěvy lékaře, která se koná v pracovní době. V prvním případě musí úraz souviset s náplní práce, v druhém zase o pracovnělékařskou prohlídku. Počítá se ale i zranění na teambuildingové akci, kterou pořádá zaměstnavatel a za své zaměstnance tak vlastně odpovídá.
Úrazy se mohou přihodit i během pracovních cest. Když se stane karambol ještě před tím, než zaměstnanec nastoupí do dopravního prostředku, pracovní úraz to nebude. Ale havárie auta při cestě na služební cestu už je něco jiného…
