V důsledku změny zákona, musí nově podat daňové přiznání za rok 2013 desetitisíce lidí. Termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna 2014. Výjimku tvoří pouze podání, která podává daňový poradce, v takovém případě je termín až 1. července 2014.
Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy přesáhly 15.000 Kč (mimo příjmů osvobozených nebo těch, z nichž byla provedena srážka daně). Hranice výdělku 15.000 Kč platí i pro studenty, matky na rodičovské dovolené či důchodce, kteří si přivydělali a nebyli zároveň zaměstnaní. Podat přiznání musíte i v případě, že jste měl v minulém roce při podnikání či pronájmu více výdajů než příjmů.
Nejvýraznější změnou proti předchozím letům je, že daňové přiznání musí podat každý, kdo byť i jen v jednom měsíci roku 2013 dosáhl čtyřnásobku průměrné mzdy, tedy 103 536 Kč. Pokud tedy zaměstnanec dostal například vánoční prémie a spolu s měsíční mzdou přesáhl tuto částku, již za něj nesmí podat daňové přiznání zaměstnavatel, ale musí jej podat sám. Vztáhla se na něj navíc tzv. solidární zvýšení daně ve výši 7%. Toto solidární zvýšení daně je prozatím schváleno až do roku 2015, ale existují úvahy o jeho trvalém zavedení.
Daňové přiznání k dani z příjmů dále musí podat každý, kdo měl během roku 2013 příjmy z několika souběžných zaměstnání nedaněných srážkovou daní. Nebo byl zaměstnaný a k tomu z pronájmu, podnikání nebo jiného zdroje, měl příjem vyšší než šest tisíc korun za rok. Do přiznání patří i příjmy lidí, kteří si přivydělávají příležitostně a překročí hranici dvacet tisíc korun za rok. Příležitostnými příjmy může být mj. příjem z příležitostného nájmu movitých věcí, zemědělská výroba provozovaná nepodnikatelem, včelařství a příjmy z dalších činností, které provozujeme příležitostně.
O daňové přiznání se nemusí starat zaměstnanci, kteří byli v roce 2013 zaměstnaní, nepřesáhli hranici 103536 Kč a neměli jiné příjmy, protože daň z příjmu za ně odvádí i zúčtovává zaměstnavatel. „Zkontrolovat si, jestli zbytečně neplatí vyšší daně z příjmů, než musí a nemají nárok na vrácení přeplatku v důsledku odpočtů a slev, ale doporučujeme všem zaměstnancům.“, říká Ing. Zdeněk Wertheim ze společnosti Wertheim spol. s r. o. Odečíst od základu daně z příjmu lze například úroky z hypotéky, životní pojištění, penzijní připojištění, dary, daň snížíte o slevu na manželku nebo manžela bez příjmů nad určitou mez, na každé vyživované dítě i z důvodu zdravotního postižení.
Obezřetní by měli být zejména zaměstnanci, kteří nepracovali celý rok, protože byli například na rodičovské dovolené, vedeni na úřadu práce nebo studovali. Pravděpodobnost, že mají nárok na „vratku“ daně, je vysoká.
Daňové přiznání vůbec nemusí podávat lidé, kteří nemají žádné příjmy nebo se příjmy danily srážkovou daní. Takové případy nastávají při dohodě o provedení práce, když odměna nepřesáhne pět tisíc korun, u autorských honorářů, dividend, úroků z bankovních vkladů, podílů na zisku a dalších případech. Některé příjmy jsou od daně osvobozené úplně nebo vyňaté z předmětu daně. Například dávky nemocenského pojištění, sociální podpora a zabezpečení, důchodové pojištění, dary, dědictví, majetkové vypořádání manželů a mnoho dalších příjmů. „Je dobré se obrátit na odborníky, kteří vědí, na co se klienta zeptat a dokáží tak spočítat, jestli nemá nárok na vrácení daní.“, dodává Zdeněk Wertheim.
A co hrozí v případě, že daňové přiznání podá poplatník pozdě nebo vůbec? V případě zpoždění do pěti pracovních dnů se nic nestane. Nad pět dní již může správce daně uložit pokutu ve výši 0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše 300.000 Kč; nedosáhne-li výše pokuty 200 Kč, pokuta se neplatí. Pokud poplatník daňové přiznání nepodá vůbec, je dolní hranice pokuty pět set korun, bez ohledu na to, zda vznikl daňový nedoplatek či nikoliv.
