Přes sedmdesát procent Čechů si vytváří dlouhodobou rezervu, kterou se snaží každý měsíc o něco navýšit. Úložka se pohybuje v řádu stokorun zhruba u třetina respondentů, polovina dotázaných využívá výhod spořicího účtu.
Zbytek, tedy necelá pětina účastníků dotazníku, však žije doslova od výplaty k výplatě a neušetří bohužel prakticky nic. Dvěma procentům z dotázaných nestačí ani jejich měsíční příjem a musí vše řešit půjčkami. To vše přináší aktuální průzkum skupiny Wüstenrot s názvem Jak spoří Češi.
Průměrná mzda je už skoro třicet tisíc hrubého
Aktuální průměrná mzda podle statistik ČSÚ byla na konci minulého roku 29.320 korun, což značí nárůst oproti prosinci 2015 o více než čtyři procenta. Inflace nicméně roste a reálná mzda se tak navyšuje trochu pomalejším tempem. „Ke správnému hospodaření s finančními prostředky rodinného rozpočtu patří nejen kontrola veškerých výdajů, ale především tvorba rezerv z měsíčního příjmu. Vytvářet si ji na horší časy, ale také dětem do budoucího života, nebo na penzi, vyžaduje disciplínu a osvojení si určitých návyků. Je proto velmi důležité ke správě finančních prostředků přistupovat zodpovědně a část svých příjmů odkládat pravidelně,“ dodává k celé věci manažer finanční skupiny Wüstenrot Pavel Hejzlar.
Jak ukázal zmíněný průzkum, až sedmdesát procent Čechů si vytváří rezervy pro případ neočekávaných událostí. Podle doporučení Pavla Hejzlara by si lidé pro udržení životní úrovně po odchodu do důchodu měl každý odkládat zhruba deset procent aktuálního čistého příjmu. Pohotovostní rezerva, která se hodí v případě ztráty práce nebo porouchaného automobilu, by měla tvořit nejméně trojnásobek měsíčního příjmu.
Třetina respondentů odkládá maximálně pět procent ze svých příjmů, pětina zase zvládne uložit částku mezi šesti a deseti procenty. Až pětinu měsíčního příjmu si dá stranou dvanáct procent dotázaných, nejčastěji ve věku 36 až 53 roků.
