Řada lidí má pro nenadálé životní chvíle naspořen menší objem financí, než by byl třeba a než by snad sami chtěli. Častěji jsou na tom hůř ženy oproti mužům a nejméně připraveni na příchod nečekaných výdajů jsou lidé do čtyřiatřiceti let věku. Přitom jde o důležitou věc, protože náhody si skutečně své oběti nevybírají.
Stát se může leccos, ale průzkum ukázal mnoho slabin
Ať už ztráta zaměstnání nebo porouchaný klíčový spotřebič, podobná věc může přijít bohužel kdykoliv. 98 % Čechů uznává, že pro takové chvíle je třeba finanční rezerva, horší to je ale s jejím reálným vytvářením. Většinou se mluvilo o osmdesátitisícové rezervě. Přesně tak vypadají výsledky průzkum NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu.
Reálná situace je taková, že 19 % lidí nemá naspořeno nic a 28 % dalších pouze méně než dvacet tisíc korun. Ti, kteří nějakou rezervu mají, si na ni v polovině případů ani nespoří pravidelně. Podle odborníků by přitom měla finanční rezerva odpovídat asi dvouměsíčnímu příjmu, jedině tehdy pak domácnost nemůže překvapit ani více nepříjemností naráz. Průzkum poukázal i na skutečnost, že nižší úspory mají ženy než muži – prakticky každý třetí muž má naspořeno přes sto tisíc korun, u žen má takovou sumu k dispozici každá pátá. Nadpoloviční většina příslušnic něžného pohlaví má také na nenadálé vydání sumu menší než dvacet tisíc korun (počítaje v to i ty, které nemají úspory vůbec žádné). Nejnižší rezervu mají mladí do 34 let věku.
